Inovační fond EU 2025–2026: Průvodce žádostí, lhůty a tipy pro úspěch

Inovační fond EU je jedním z největších světových programů financování inovativních čistých technologií, jehož cílem je uvádět na trh řešení s nulovými čistými emisemi ve velkém měřítku. Je financován z příjmů ze systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) a podporuje projekty prvního druhu, které výrazně snižují emise skleníkových plynů a pomáhají Evropě dosáhnout klimatické neutrality. Tento přehled vysvětluje, co je Inovační fond, kdo se může přihlásit, jak funguje proces podávání žádostí a poskytuje pokyny – od klíčových termínů pro roky 2025 a 2026 až po tipy pro přípravu silného návrhu Inovačního fondu. Ať už plánujete podat žádost sami, nebo s konzultantem Inovačního fondu či autorem návrhů, tyto informace vám pomohou zorientovat se v procesu a zvýšit vaše šance na úspěch v rámci Inovačního fondu.

Co je Inovační fond EU?

Inovační fond EU poskytuje významné granty na zavádění inovativních technologií s nulovými čistými emisemi v průmyslovém měřítku, financovaných z EU ETS. Inovační fond je program financování zaměřený na klima, který zřídila Evropská komise (GŘ CLIMA) za účelem financování demonstrací a rozšiřování inovativních nízkouhlíkových technologií. Navazuje na dřívější program NER300 a očekává se, že do roku 2030 vyčlení přibližně 38 miliard eur na špičkové projekty dekarbonizace. Na rozdíl od tradičního financování výzkumu a vývoje (např. Horizont Evropa) není Inovační fond určen pro základní výzkum – zaměřuje se na projekty v pilotní, demonstrační nebo první fázi průmyslového nasazení, čímž překlenuje mezeru mezi nimi a komerční životaschopností. Pokrývá až 601 TP27T relevantních nákladů na projekt (s granty v rozmezí od milionů do stovek milionů eur) a pomáhá společnostem překonávat vysoké počáteční náklady a rizika, což jim umožňuje rychleji uvádět na trh inovativní řešení v oblasti klimatu.

• Účel: Účelem fondu je podpořit významné snížení emisí skleníkových plynů (GHG) v obtížně snižovatelných odvětvích a zároveň posílit konkurenceschopnost průmyslu EU. Podporuje projekty v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, skladování energie, energeticky náročná odvětví (jako je ocel, cement, chemikálie), zachycování, využití a skladování uhlíku (CCUS), vodík, udržitelná paliva a další průlomové čisté technologie. Investicemi do těchto jedinečných projektů si Inovační fond klade za cíl připravit cestu ke klimaticky neutrální Evropě do roku 2050 v souladu s Evropskou zelenou dohodou a zákonem o nulových emisích v průmyslu (Net-Zero Industry Act). Očekává se, že úspěšné projekty přinesou značné snížení emisí CO₂ během 10 let fungování a budou fungovat jako průkopníci, které lze replikovat po celé Evropě.
• Měřítko: Inovační fond pořádá každoroční výzvy k předkládání návrhů od roku 2020 do roku 2030, které jsou financovány prostřednictvím aukcí povolenek EU ETS. Každá výzva zpřístupňuje miliardy eur. Například výzva na období 2024/25 (pro cyklus 2025) nabízí granty ve výši přibližně 3,4 miliardy eur – 2,4 miliardy eur na širokou výzvu pro technologie Net-Zero a 1 miliardu eur na specializovanou výzvu pro výrobu baterií. Fond navíc zavedl konkurenční aukce vodíku (v rámci Evropské vodíkové banky) na podporu výroby vodíku z obnovitelných zdrojů. Rozsah financování je obrovský: nedávná výzva z roku 2023 udělila 4,2 miliardy eur 77 projektům v 18 zemích, přičemž individuální granty dosahovaly až 262 milionů eur na stěžejní projekty. Díky tomuto rozsahu je Inovační fond velmi atraktivní příležitostí pro společnosti s odvážnými projekty v oblasti klimatických inovací.

Kdo se může přihlásit a jaké projekty jsou způsobilé?

• Způsobilí žadatelé: V zásadě může o podporu z Inovačního fondu požádat jakýkoli právnický subjekt – soukromá společnost, veřejný orgán, konsorcium, malý či velký – pokud je registrován ve způsobilé zemi. Mezi způsobilé země patří všechny členské státy EU a země Evropského hospodářského prostoru, které se účastní systému EU ETS (v současné době Norsko, Island a Lichtenštejnsko). Žadatelé mohou žádat jednotlivě (jedna společnost nebo organizace) nebo jako konsorcium několika partnerů. Na rozdíl od některých programů EU není konsorcium povinné; návrh může podat samostatně jedna společnost. Všechny projekty však musí být realizovány ve způsobilých zemích (tj. místo a dopad projektu by měly být v EU/EHP).
• Způsobilé projekty: Inovační fond podporuje širokou škálu typů projektů, ale se společným tématem – inovativní technologie s významným dopadem na klima, které jsou připraveny k rozšíření. Mezi klíčové charakteristiky způsobilých projektů patří:
  • Dopad na klima: Projekt by měl podstatně snížit emise skleníkových plynů v jednom ze způsobilých odvětví. Tato odvětví zahrnují obnovitelné zdroje energie (např. solární energii nové generace, větrnou energii, obnovitelný vodík), skladování energie, energeticky náročná odvětví (např. nízkouhlíková ocel, cement, chemické procesy), zachycování, využití a skladování uhlíku, alternativní paliva, nulovou čistě čistou mobilitu a dokonce i klimaticky šetrné stavební technologie. Očekávané zamezení emisí CO₂ (nebo ekvivalentu) za 10 let je kritickým faktorem – projekty musí kvantifikovat, kolik emisí se jim podaří v porovnání s konvenční technologií zabránit.
  • Inovativní technologie: Projekty musí vykazovat vysoký stupeň inovací. Obvykle se jedná o technologii první svého druhu nebo novou technologii v průmyslovém měřítku, která dosud není komerčně dostupná na trhu. Pokud jde o úroveň technologické připravenosti (TRL), Inovační fond se obecně zaměřuje na technologii přibližně na TRL 8 – tj. technologii, která se osvědčila v pilotním měřítku a nyní je ve fázi první komerční demonstrace. Čistě výzkumné nebo laboratorní projekty (TRL 6-7 nebo nižší) nejsou financovány; projekt by měl být na prahu komercializace a demonstrovat průlomové řešení v reálném provozním prostředí. Toto zaměření zajišťuje, že fond podporuje inovativní projekty, které nasazují nové technologie, spíše než výzkumné projekty nebo již plně komerční řešení.
  • Zralost a životaschopnost: Posuzovány jsou pouze projekty, které jsou dostatečně zralé z hlediska plánování, obchodního modelu a finanční struktury. V praxi to znamená, že v době podání žádosti byste měli mít dobře rozvinutý projekt: vypracované studie proveditelnosti, obchodní plán, technické plány a ideálně i rozpracovaná klíčová povolení. EU očekává, že projekt Inovačního fondu bude připraven k investici – něco, co byste mohli předložit investorům nebo představenstvu vaší společnosti k přijetí konečného investičního rozhodnutí. Nápady v rané fázi bez konkrétních realizačních plánů budou pravděpodobně zamítnuty. Projekt navíc nesmí být před podáním žádosti v realizaci – např. by neměla být v plném proudu a neměly by být podepsány žádné neodvolatelné smlouvy. (Přípravné kroky, jako je zajištění pozemku nebo předběžných povolení, jsou v pořádku.)
  • Velikost projektu: Fond je určen jak pro velké, tak pro malé projekty, ale ty mohou být řešeny prostřednictvím různých výzev nebo toků. Historicky byly „velké“ projekty definovány jako ty s kapitálovými výdaji nad 7,5 milionu EUR a „malé“ projekty pod 7,5 milionu EUR. V nedávných výzvách Komise dále stratifikovala velikost projektů – například výzva na období 2024/25 byla strukturována tak, aby zahrnovala velké projekty (kapitálové výdaje nad 100 milionů EUR), střední projekty (20–100 milionů EUR) a malé projekty (2,5–20 milionů EUR) do samostatných kategorií. Zvláštní postup mají také pilotní projekty (vysoce inovativní, ale dosud neprověřené ve velkém měřítku). To znamená, že o ně mohou soutěžit projekty různého rozsahu – ať už plánujete pilotní závod v hodnotě 10 milionů EUR nebo komerční zařízení v hodnotě 200 milionů EUR, existuje cesta, jak se přihlásit. Mějte však na paměti, že čím větší je dopad na klima (a požadované financování), tím silnější je konkurence.

Stručně řečeno, způsobilé projekty jsou ty, které představují přesvědčivé a inovativní řešení pro snížení emisí v Evropě, s dobře připraveným plánem a nacházející se ve způsobilé zemi. Pokud váš projekt splňuje tato kritéria, můžete zvážit přípravu žádosti o podporu z Inovačního fondu.

Jak podat žádost: Proces žádosti o inovační fond

• Výzva k předkládání návrhů: Aby mohli předkladatelé projektů získat financování, musí se přihlásit do otevřené výzvy k předkládání návrhů Inovačního fondu. Výzvy se obvykle vyhlašují každoročně (obvykle koncem podzimu nebo v zimě) na webových stránkách Evropské komise a na portálu EU Funding & Tenders. Například výzva pro cyklus 2025 byla zahájena 3. prosince 2024. Veškeré materiály k žádosti se podávají elektronicky prostřednictvím portálu EU Funding & Tenders – není nutné je podávat v papírové nebo e-mailové podobě. Potenciální žadatelé by si nejprve měli vytvořit účet EU Login a zaregistrovat svou organizaci na portálu (pokud tak již neučinili), aby měli přístup k formulářům žádostí.
• Jednostupňová aplikace: Inovační fond v současné době používá pro své hlavní výzvy jednostupňový proces podávání žádostí. To znamená, že žadatelé musí připravit kompletní návrh projektu najednou (na rozdíl od některých programů EU, které nejprve obsahují koncepční poznámku). Nepodceňujte úsilí – kompletní návrh Inovačního fondu může mít 200–300 stran včetně technických příloh. Budete muset vyplnit podrobné formuláře žádosti a nahrát řadu dokumentů: popis projektu, obchodní plán, finanční model, implementační plán, výpočty emisí skleníkových plynů (GHG) a další. Žádost vyžaduje důkladnou analýzu – například musíte vypočítat základní a předpokládané emise (s využitím metodik poskytnutých EU), provést analýzu nákladů a často provést posouzení životního cyklu. Příprava těchto materiálů může trvat několik měsíců práce multidisciplinárního týmu, proto je zásadní začít včas.
• Hodnocení: Jakmile uplyne lhůta pro podání návrhů, všechny návrhy projdou důkladnou kontrolou způsobilosti a poté hodnocením nezávislými experty jmenovanými Evropskou komisí. Každý způsobilý návrh je hodnocen podle pěti klíčových kritérií pro udělení grantu:
  1. Zamezení emisí skleníkových plynů – Kolik emisí projekt zabrání nebo sníží? (Čím vyšší a nákladově efektivnější úspory, tím lépe.)
  2. Stupeň inovace – Jak nová a průlomová je technologie ve srovnání s nejmodernějším stavem techniky?
  3. Zralost projektu – Jak rozvinutý je projekt z hlediska plánování, povolování, financování a připravenosti k realizaci?
  4. Škálovatelnost/replikovatelnost – Lze řešení rozšířit nebo replikovat jinde a maximalizovat tak dopad v celé EU?
  5. Nákladová efektivita – Jak nákladově efektivní je projekt, měřeno jako výše požadovaných finančních prostředků na tunu ušetřených emisí CO₂? Projekty dostávají body v každé kategorii. K financování se posuzují pouze ty, které splňují minimální prahové hodnoty ve všech kritériích, a poté se vybírají návrhy s nejvyšším skóre, dokud není vyčerpán rozpočet výzvy. Výběr je technologicky a geograficky neutrální: neexistují žádné stanovené kvóty podle odvětví ani země – přínos návrhu se posuzuje výhradně na základě těchto kritérií. Díky tomu je konkurence intenzivní. (Například v rámci výzvy v roce 2023 bylo podáno 337 žádostí z celé Evropy, z nichž pouze 85 projektů bylo předběžně vybráno k podání žádosti.) Po vyhodnocení je obvykle oznámen seřazený seznam vítězných projektů (obvykle do konce roku). Projekty, které byly vysoce hodnoceny, ale nebyly financovány (kvůli rozpočtovým limitům), mohou být zařazeny na rezervní seznam – někdy, pokud ostatní odstoupí, dostanou šanci rezervní projekty, jak se stalo v roce 2024. Všichni žadatelé obdrží zpětnou vazbu. Vysoce kvalitní návrhy, které nezískaly financování, také získají „pečeť excelence“ (STEP) jako uznání, která může pomoci při hledání dalšího financování.
• Časová osa od žádosti k udělení grantu: Proces od podání návrhu až po obdržení finančních prostředků je zdlouhavý. Například pro výzvu z roku 2025 byl termín 24. dubna 2025 a výsledky se očekávají do 4. čtvrtletí 2025, přičemž grantové smlouvy budou podepsány do 1. čtvrtletí 2026. Jinými slovy, mezi termínem a grantovou smlouvou uplyne zhruba 8–10 měsíců. Celkově může být od doby, kdy začnete připravovat svůj návrh, do doby, kdy byste mohli skutečně spustit svůj financovaný projekt, více než rok. Podle EU jsou výsledky hodnocení jarních podání k dispozici koncem podzimu a pokud budete vybráni, podepíšete grantovou smlouvu několik měsíců poté. Projekty pak mají až čtyři roky na to, aby dosáhly finančního uzavření a zahájily realizaci. To znamená, že žadatelé by měli počítat s dlouhou dodací lhůtou a zajistit, aby časový harmonogram jejich projektu tuto dobu zohlednil.
• Tipy pro aplikaci: Pečlivě si přečtěte oficiální dokumentaci k výzvě a pokyny uvedené na portálu Funding & Tenders. Evropská komise obvykle poskytuje žadatelům podrobné pokyny, šablony a dokonce i webináře nebo informační dny (například informační den pro výzvu IF24 se konal v prosinci 2024). Pokud vám něco není jasné, využijte sekci Otázky a odpovědi. A co je důležité, odešlete přihlášky před uzávěrkou – portál se v den uzávěrky uzavře ihned po jejím uzávěrce (obvykle v 17:00 SEČ) a opožděné přihlášky nebudou akceptovány. Je rozumné nahrát soubory o několik dní dříve, abyste se vyhnuli technickým problémům na poslední chvíli.

Spolupráce s konzultantem nebo autorem pro inovační fond

Příprava vítězné žádosti o grant z Inovačního fondu je složitý a náročný úkol. Mnoho společností se rozhodne najmout si konzultanta nebo tvůrce žádostí o grant z Inovačního fondu, aby si zvýšily šance na úspěch. Měli byste zvážit jeho najmutí? Zde je návod, jak může zkušený konzultant nebo tvůrce žádostí o grant přinést přidanou hodnotu:

• Strategické pokyny a kontrola proveditelnosti: Zkušení konzultanti fondu inovací nejprve posoudí, zda váš projekt splňuje cíle a kritéria fondu. Často provedou kontrolu životaschopnosti nebo hodnocení projektu, aby posoudili silné a slabé stránky projektu ve srovnání s konkurencí. Pokud je koncept vašeho projektu stále v příliš rané fázi nebo mu chybí klíčové prvky, konzultant vám může poradit, zda pokračovat nyní, nebo zda jej případně upřesnit a podat žádost v budoucí výzvě (doporučení „go/not go“). To vám ušetří úsilí investovat do žádosti, která není připravena.
• Soulad projektu s kritérii financování: Konzultant vám poskytne odborné znalosti v oblasti hodnotících kritérií Inovačního fondu a priorit evropské politiky. Může vám pomoci s výběrem rozsahu vašeho projektu tak, aby odpovídal očekáváním hodnotitelů, a zajistit, abyste zdůraznili aspekty, které získávají body. Mohl by vám například pomoci s výpočtem zamezení emisí skleníkových plynů pomocí správné metodiky nebo navrhnout způsoby, jak zdůraznit přínos vašeho projektu k cílům EU v oblasti klimatu a Zelené dohody. Zajistí, aby se popis vašeho projektu přesvědčivým způsobem zabýval všemi pěti kritérii (inovace, dopad, vyspělost, škálovatelnost, náklady).
• Psaní návrhů a dokumentace: Vytvoření jasného a přesvědčivého návrhu je umění. Autoři grantových návrhů pro fondy inovací jsou zkušení v formulování složitých technických projektů způsobem, který je pro hodnotitele přesvědčivý. Mohou se ujmout vedení při psaní žádosti nebo poskytnout rozsáhlou editaci a zpětnou vazbu k vyleštění vašich návrhů. Zajišťují, aby jazyk byl jasný, aby cíle a dopady byly dobře vysvětleny a aby byly uvedeny všechny požadované podrobnosti nebo přílohy. Dobrý pisatel grantových návrhů také pomůže vyhnout se běžným nástrahám – jako jsou nesrovnalosti mezi technickou a finanční částí nebo chybějící informace, které by mohly stát body.
• Projektové řízení aplikace: Protože žádost o podporu z inovačního fondu má mnoho částí (technický plán, finanční model, analýza životního prostředí atd.), konzultanti často působí jako projektoví manažeři v procesu návrhu. Stanoví časové harmonogramy, koordinují vstupy od různých oddělení nebo partnerů a kontrolují, zda jsou všechny formuláře správně vyplněny. Také zajistí, aby konečná žádost byla úplná a včasná, a nahrají vše na portál s dostatečným předstihem před termínem.
• Odborné znalosti z minulých úspěchů: Zkušení konzultanti Fondu pro inovace se obvykle podíleli na řadě žádostí a vědí, jak vypadá úspěšný návrh. Mnozí z nich jsou inženýři nebo finanční experti, kteří mohou ověřit vaše data nebo posílit váš obchodní případ. Mohou například zkontrolovat vaše odhady nákladů nebo navrhnout vylepšení vašeho plánu zmírňování rizik. Některé konzultační společnosti dokonce nabízejí podporu při vyjednávání grantových dohod, pokud žádáte o grant. Tato komplexní podpora může být neocenitelná, zejména pro žadatele, kteří žádají poprvé, nebo pro menší společnosti s omezenou interní kapacitou pro návrhy.

Vyplatí se to? I když najmutí konzultanta představuje dodatečný náklad, může výrazně zvýšit kvalitu vašeho návrhu a jeho šance na úspěch. Vzhledem k rozsahu financování, o které se jedná (potenciálně desítky milionů eur v grantových grantech), se investice do odborné podpory často vyplatí. V minulých kolech Inovačního fondu mělo mnoho vítězných projektů za sebou odborné konzultanty nebo autory. Například regionální agentury pomohly místním firmám zajistit financování – dva bavorské projekty v oblasti čistých technologií získaly podporu v podobě grantů z Inovačního fondu v hodnotě 91 milionů eur. Stejně tak několik z 85 projektů vybraných ve výzvě v roce 2023 bylo připraveno s pomocí specializovaných poradenských firem. Tito odborníci dokáží proces efektivněji zvládnout a pomohou vám vyhnout se chybám, které by mohly jinak dobrý projekt zhatit.

Využití konzultanta samozřejmě není povinné – mnoho organizací připravuje úspěšné žádosti interně, zejména pokud mají silné týmy pro psaní grantových žádostí. Pokud jste však v oblasti financování z EU nováčkem nebo vám chybí interní zdroje, je moudrým rozhodnutím zapojit konzultanta nebo tvůrce návrhů z Fondu inovací. Minimálně byste si měli před podáním návrhu vyžádat externí posouzení, abyste získali objektivní zpětnou vazbu.

• Výběr konzultanta: Pokud hledáte externí pomoc, hledejte firmy nebo jednotlivce s výsledky v rámci Inovačního fondu nebo podobných programů EU v oblasti klimatu/inovace. Zeptejte se na jejich míru úspěšnosti a ujistěte se, že rozumí technickým aspektům vašeho projektu. Důležité jsou jasné dohody o rozsahu (např. psaní vs. poradenství) a důvěrnosti. Návrh je nakonec váš – ale konzultant může být cenným partnerem při formování a sdělování vaší vize.

Klíčové termíny a výzvy k podávání žádostí o inovační fondy pro roky 2025 a 2026

Při plánování vaší žádosti o inovační fond je načasování zásadní. Níže jsou uvedena klíčová data a termíny pro výzvu v roce 2025 a očekávání pro rok 2026:

• Výzva 2025 (IF24): Hlavní výzva Inovačního fondu pro takzvaný cyklus 2025 byla zahájena 3. prosince 2024 a lhůta pro podání žádostí byla 24. dubna 2025. Tato výzva, často označovaná jako IF24, ve skutečnosti zahrnuje několik okruhů: obecnou výzvu pro Net-Zero Technologies (rozpočet 2,4 miliardy EUR) a výzvu pro výrobu baterií (1 miliarda EUR), které byly zahájeny současně. Obě měly stejný termín 24. dubna 2025. Souběžně byla 3. prosince 2024 zahájena druhá aukce vodíku (pro projekty zeleného vodíku v rámci Evropské vodíkové banky) s termínem pro podání návrhů 20. února 2025. Potenciální žadatelé museli do těchto termínů předložit své kompletní návrhy prostřednictvím portálu EU. Po podání návrhů se očekávají výsledky hodnocení koncem roku 2025 (Komise uvedla 4. čtvrtletí 2025) a udělování grantů by mělo být dokončeno do 1. čtvrtletí 2026. To znamená, že úspěšné projekty z výzvy z roku 2025 by mohly pravděpodobně začít začátkem roku 2026.
• Výzva z roku 2026 (očekává se IF25): Evropská komise obvykle každý prosinec vyhlašuje novou výzvu k podávání návrhů na Inovační fond. V souladu s tímto vzorem se očekává, že výzva k financování pro rok 2026 bude zveřejněna v prosinci 2025. Oficiální podrobnosti sice budou zveřejněny koncem roku 2025, ale žadatelé mohou očekávat podobnou strukturu – potenciálně velkou obecnou výzvu (možná zaměřenou na prioritní oblasti v souladu s politikou EU v oblasti klimatu) a možná specializované výzvy nebo aukce (např. vodík), jelikož Komise bude pokračovat ve své strategii financování. Uzávěrka pro podávání návrhů je pravděpodobně na jaře 2026, pravděpodobně kolem dubna 2026 (orientační). Pokud bude například výzva zahájena v polovině prosince 2025, mohla by uzávěrka připadnout na duben 2026, a to zhruba po čtyřměsíčním období pro podávání žádostí. Přesné datum si vždy ověřte v oficiálním oznámení – bude zveřejněno na webových stránkách EU o opatřeních v oblasti klimatu a na portálu Funding & Tenders. V současné době (květen 2025) očekáváme, že harmonogram výzvy pro rok 2026 bude odpovídat předchozím kolům: zahájení v prosinci 2025, uzávěrka kolem dubna 2026, výsledky do konce roku 2026 a podepsané granty do začátku roku 2027.
• Budoucí hovory: Inovační fond bude pokračovat i po roce 2026 s ročními výzvami až do roku 2030, v závislosti na dostupnosti příjmů z ETS. Každá roční výzva může mít jiné oblasti zaměření nebo vyhrazené rozpočty (Komise sladila výzvy s iniciativami, jako je Net-Zero Industry Act a REPowerEU). Pokud tedy váš projekt nebude připraven včas pro rok 2025 nebo 2026, můžete se zaměřit na další výzvy – mějte však na paměti, že konkurence se zvyšuje s rostoucí popularitou fondu. Je důležité zůstat informován o nejnovějších tématech a požadavcích výzev (přihlaste se k odběru zpravodajů EU o akci v oblasti klimatu nebo pravidelně kontrolujte jejich webové stránky).

Termíny jsou absolutní. Promeškání termínu znamená čekání na další výzvu (obvykle o rok později). Jakmile jsou tedy data výzev oznámena, pracujte s plánováním přípravy návrhu zpětně. Mnoho úspěšných žadatelů ve skutečnosti začíná s přípravou svých návrhů měsíce před zveřejněním výzvy. Například pro dodržení dubnového termínu je moudré začít se seriózní přípravou nejpozději do předchozího podzimu. Někteří dokonce začínají shromažďovat data o rok dříve, zejména u složitých inženýrských projektů.

A konečně, i po uplynutí lhůt pro podávání žádostí sledujte veškeré podpůrné aktivity související s výzvami. Komise a CINEA (agentura implementující fond) často pořádají pro žadatele informační dny, webináře a „orientační dialogy“ několik týdnů po zahájení výzvy, kde můžete klást otázky a vyjasnit si pochybnosti. Tyto akce se obvykle konají v prosinci nebo lednu, přičemž výzva se uzávěrkou stává jaro. Jsou oznámeny na webových stránkách Inovačního fondu a účast je obvykle zdarma. Využití těchto akcí vám může poskytnout užitečné informace o tom, co hodnotitelé hledají, a o všech nových prvcích v konkrétní výzvě.

Nejlepší postupy pro silný návrh inovačního fondu

Získání grantu z Inovačního fondu je náročné – ale se správným přístupem můžete výrazně zvýšit šance vašeho návrhu na úspěch. Zde je několik osvědčených postupů a tipů pro vytvoření vítězného návrhu pro Inovační fond:

• Začněte brzy a důkladně si naplánujte: Jak již bylo zmíněno, příprava žádosti je velký úkol (stovky stran dokumentace), který vyžaduje značný čas. Začněte organizovat svůj tým a úkoly co nejdříve – ideálně 6+ měsíců před uzávěrkou. Rozdělte si práci: technický návrh, výpočty emisí, finanční modelování, povolení atd. Vytvořte si časový harmonogram s interními kontrolními body. Tím zajistíte, že nebudete muset nic dělat na poslední chvíli. Tip: Pokud výzva ještě není otevřena, použijte jako vodítko dokumenty z předchozí výzvy – požadavky jsou často podobné a můžete je připravit s velkým předstihem.
• Pochopte kritéria hodnocení a podle toho upravte svůj návrh: Slaďte každou část svého návrhu s pěti kritérii (dopad skleníkových plynů, inovace, vyspělost, škálovatelnost, náklady). Usnadněte hodnotitelům vidět, jak v každé oblasti vynikáte. Například věnujte jednu část kvantifikaci vaší úspory emisí skleníkových plynů (s jasnými výpočty a odkazy na poskytnutou metodiku) a zdůrazněte dané číslo (např. „Náš projekt do roku 2030 ušetří ~XXX 000 tun CO₂e ročně“). Zdůrazněte, co je na vaší technologii inovativní a jak se liší od nejmodernějšího stavu techniky – nezapomeňte, že financovány budou pouze projekty, které jsou skutečně nové ve srovnání se současnými řešeními. Prokažte vyspělost projektu uvedením povolení, dohod o odběru nebo uzavřených partnerství a solidním realizačním plánem (který prokazuje, že projekt je v podstatě připraven k realizaci, dokud nebude získáno financování). Diskutujte o škálovatelnosti/replikovatelnosti – např. by to mohlo být zavedeno na 10 dalších míst nebo by to mohlo připravit cestu pro transformaci celého odvětví? Poskytněte důkazy, pokud jsou k dispozici (dopisy o zájmu atd.). A věnujte pozornost nákladové efektivitě: výše požadovaného grantu by měla být odůvodněna dopadem na klima. Projekty se hodnotí v eurech za tunu ušetřeného CO₂, takže pokud jsou vaše náklady na tunu vysoké, vysvětlete proč (možná se jedná o jedinečný problém, který se zlepší atd.) a prokažte povědomí o nákladové efektivitě.
• Vypracujte solidní obchodní argumentaci: Zacházejte se svým návrhem na Inovační fond jako s investičním prospektem pro nový podnik. Hodnotitelé chtějí vidět, zda má projekt smysl finančně i manažersky, nejen technicky. Přiložte podrobný podnikatelský plán a finanční model – jedná se o povinné přílohy. Uveďte své předpokládané kapitálové a provozní náklady, případné příjmy a jak projekt dosáhne dlouhodobé životaschopnosti. Pokud projekt není ekonomicky životaschopný bez stanovení ceny uhlíku nebo podpory, buďte upřímní, ale nastíněte, jak přispívá k poučení nebo budoucímu snížení nákladů. Zdůrazněte zdroje spolufinancování: nezapomeňte, že fond obvykle spolufinancuje až 601 TP27T dodatečných nákladů, takže je třeba prokázat, odkud bude zbytek investice pocházet (např. vlastní kapitál společnosti, bankovní úvěry, národní granty). Jasná strategie financování a dopisy s doporučeními od investorů nebo bank mohou výrazně posílit vyspělost a důvěryhodnost vašeho návrhu. Také podrobně popište zkušenosti vašeho projektového týmu – ukažte, že konsorcium nebo společnost má know-how k realizaci tohoto projektu.
• Zdůrazněte klimatickou adicionalitu: Inovační fond se zaměřuje na maximalizaci dopadu na klima. Váš návrh by měl jasně vysvětlit, proč by projekt bez grantu nepokračoval (nebo by měl mnohem menší přínos pro klima). Například technologie může mít vysoké počáteční náklady nebo rizika, která trh v současné době nefinancuje – proto je potřeba veřejná podpora. Tímto argumentem se zabýváte základním posláním fondu. Použijte data: např. „Bez podpory by naše inovativní cementárna fungovala se snížením emisí CO₂ o 201 t/27 tun; s grantem z Inovačního fondu můžeme dosáhnout snížení o 901 t/27 tun, čímž se eliminuje dalších 500 000 tun CO₂/rok, které by jinak nadále byly emitovány.“
• Zajistěte technickou správnost a detaily: I když návrh není akademickou prací, musí přesvědčit odborníky, že vaše technologie je vědecky a technicky důvěryhodná. Uveďte dostatek podrobností o technologii (návrh, postup atd.), abyste prokázali, že ji zvládáte. Uveďte výsledky pilotních studií nebo simulací, které podpoří svá tvrzení o výkonnosti. Pokud používáte nový proces, uveďte jakékoli patenty, publikace nebo doporučení odborníků. Zároveň udržujte vysvětlení srozumitelná – hodnotitelé nemusí být specialisty přesně ve vaší oblasti, proto vysvětlete veškeré speciální termíny nebo koncepty. Používejte diagramy nebo tabulky (aplikace umožňuje přílohy) k ilustraci návrhu projektu a časových harmonogramů – obrázek dokáže znázornit složitý proces mnohem rychleji než text.
• Vyčíslete vše, co můžete: Kdykoli je to možné, uveďte kvantitativní důkazy. Cíle, metriky a čísla učiní váš návrh přesvědčivějším. U emisí použijte oficiální metodu výpočtu a jasně uveďte celkové emise skleníkových plynů, kterým se za 10 let zabránilo. U inovací případně kvantifikujte zvýšení efektivity (např. „o 501 t/27 tun méně spotřeby energie než u nejmodernějšího stavu techniky“) nebo jiná vylepšení výkonu. Pro škálovatelnost uveďte potenciální scénář replikace (např. „pokud by se tato technologie aplikovala na všechny ocelárny v Evropě, mohla by zmírnit emise X milionů tun CO₂ ročně“). Konkrétní čísla si recenzenti uchovají v paměti a dodávají jim důvěryhodnost (jen se ujistěte, že jsou realistická a ověřená).
• Buďte jasní a struční: Srozumitelnost psaného textu je klíčová. Hodnotitelé mají k dispozici stovky stran k přečtení; usnadněte si práci strukturovaným a stručným psaním. Používejte nadpisy a podnadpisy, které odrážejí hodnotící kritéria nebo strukturu požadovanou v žádosti. K shrnutí klíčových informací používejte odrážky nebo tabulky (např. tabulku výpočtů emisí skleníkových plynů nebo časovou osu milníků). Vyhýbejte se zbytečnému žargonu a tam, kde je potřeba odborná terminologie, uveďte stručné vysvětlení. Nezapomeňte, že váš návrh je v podstatě prezentací – měl by vyprávět poutavý příběh o inovaci a dopadu, podložený důkazy. Mnoho společností využívá služeb autora z Fondu pro inovace nebo alespoň nechává text upravovat více recenzenty z hlediska soudržnosti a gramatiky – špatný styl psaní může zakrýt skvělé myšlenky, proto si vyhraďte čas na korekturu a zdokonalení textu.
• Otevřeně se zaměřte na potenciální rizika: Každý inovativní projekt s sebou nese rizika – technické selhání, překročení nákladů, regulační překážky atd. Žádost obvykle požaduje posouzení rizik. Nevyhýbejte se tomu; místo toho předložte promyšlený plán zmírnění rizik. Identifikace rizik a návrh řešení (záložní plány, potřeba dodatečné podpory, fázovaný přístup atd.) ukazuje hodnotitelům, že jste realističtí a připravení, což dále posiluje vyspělost projektu.
• Použijte poskytnuté zdroje a šablony: Evropská komise poskytuje pokyny, často kladené otázky a šablony z nějakého důvodu – aby vám pomohla uspět. Použijte oficiální šablonu formuláře žádosti jako osnovu a ujistěte se, že jste vyplnili každou část. Pro objasnění rozsahu nebo pravidel (například způsobilosti určitých nákladů) si projděte Často kladené otázky Komise nebo kontaktní linku. Kromě toho vám prohlédněte popisy dříve udělených projektů Inovačního fondu (k dispozici na oficiálních webových stránkách), které vám mohou poskytnout vhled do toho, jak úspěšné projekty vypadají. Je poučné prohlédnout si shrnutí financovaných projektů, abyste posoudili úroveň inovací a dopad, který prokázaly.
• Zvažte externí kontrolu nebo podporu: Před odesláním návrhu je nesmírně cenné, aby ho kriticky zhodnotil někdo, kdo se přímo nepodílel na jeho psaní. Může to být interní kolega z jiného týmu nebo externí konzultant, pokud jste si nějakého najali. Mohl by si všimnout opomenutí nebo nejasných částí. Pokud je to možné, proveďte zkušební hodnocení – upřímně ohodnoťte svůj návrh podle pěti kritérií, abyste zjistili, kde byste mohli být slabé, a poté tyto části vylepšete. Jak je uvedeno v předchozí části, konzultant nebo pisatel Inovačního fondu může poskytnout odbornou zpětnou vazbu a zajistit, aby váš návrh byl vybroušen na vysokou úroveň, což zvyšuje vaše šance na úspěch.

Do roku 2025 již Inovační fond financoval desítky špičkových projektů (77 projektů získalo granty v rámci výzvy z roku 2023 a dalších 6 z rezervního seznamu), což dokazuje, že ambiciózní návrhy mohou uspět. Poučení z minulých úspěchů může ovlivnit vaši vlastní strategii pro podávání žádostí. Dodržování těchto osvědčených postupů pomůže vašemu návrhu pro Inovační fond vyniknout v procesu konkurenčního hodnocení. Silná a dobře připravená žádost nejenže dosáhne lepších výsledků, ale také vštípí hodnotitelům důvěru, že váš tým dokáže projekt realizovat v reálném světě – což je pro tento fond klíčový aspekt.

Závěr: Příprava na úspěch Inovačního fondu

Inovační fond EU představuje v letech 2025, 2026 a dalších letech skvělou příležitost pro inovátory v oblasti čistých technologií a klimatických řešení. Jeho značné financování může proměnit ambiciózní projekty ve skutečnost, urychlit jak růst vašeho podnikání, tak i cestu Evropy k nulovým čistým emisím. Abyste s Inovačním fondem dosáhli úspěchu, buďte proaktivní: plánujte dopředu, vypracujte přesvědčivý návrh a využijte všechny dostupné zdroje – včetně možnosti konzultanta Inovačního fondu nebo odborného redaktora k posílení vaší žádosti.

Mějte na paměti klíčové termíny (duben 2025 a očekávané jaro 2026 pro nadcházející výzvy) a sledujte oficiální kanály EU, zda neobsahují aktualizace nebo nové příležitosti. Proces je náročný, ale odměny jsou vysoké – nejen ve financování, ale i v prestiži a dynamice. Projekty vybrané Inovačním fondem jsou považovány za průkopnické a často přitahují další investory, partnery a pozornost veřejnosti.

Stručně řečeno, udělejte si domácí úkol, vyprávějte skvělý příběh podložený spolehlivými daty a odešlete jej včas. Mnoho organizací prošlo touto cestou a získalo si granty v řádu milionů eur na realizaci svých snů o klimatických inovacích – s pečlivou přípravou by váš projekt mohl být dalším na řadě. Hodně štěstí s vaší žádostí o Inovační fond a na váš potenciální úspěch ve finančních cyklech 2025 a 2026!

Pochopení formuláře žádosti o inovační fond EU

Inovační fond Evropské unie (INNOVFUND) podporuje inovativní projekty zaměřené na nízkouhlíkové technologie. Žádost o toto financování vyžaduje procházení specifickým procesem podávání žádostí, primárně prostřednictvím portálu EU pro financování a nabídková řízení. Jádrem tohoto procesu je formulář žádosti, komplexní dokument určený k zachycení všech nezbytných administrativních a technických podrobností o navrhovaném projektu. Tento článek poskytuje podrobný přehled na základě poskytnuté verze 4.0 (ze dne 15. listopadu 2024) šablony standardního formuláře žádosti INNOVFUND. Je důležité si uvědomit, že tento dokument slouží jako příklad a skutečné formuláře dostupné na portálu se mohou lišit.

Struktura formuláře žádosti

Žádost o zaměstnání je rozdělena do dvou hlavních částí:

1. Část A: Administrativní formuláře: Tato část obsahuje strukturované administrativní informace o projektu a jeho účastnících. Je automaticky generována IT systémem na základě údajů, které žadatel zadal přímo do obrazovek systému pro podávání žádostí na portálu.
2. Část B: Technický popis: Toto je slovní popis technických aspektů projektu. Žadatelé si musí stáhnout šablonu z portálu, vyplnit ji a nahrát ji jako soubor PDF spolu s případnými požadovanými přílohami.

Část A: Administrativní formuláře – klíčové části

Část A musí být vyplněna přímo online prostřednictvím portálu. Přestože je poskytnutý dokument pouze příkladem a není nutné jej vyplňovat, shrnuje typické části:

• Obecné informace: Zahrnuje identifikátor výzvy, téma, typ akce, podrobnosti o návrhu (zkratka, název, doba trvání), abstrakt, klíčová slova a informace o předchozích podáních. Název návrhu by měl být srozumitelný i pro neodborníky.
• Účastníci: Uvádí všechny zúčastněné organizace zapojené do projektu. Jsou vyžadovány podrobné informace o každém účastníkovi, včetně jeho právního názvu, adresy, právního statusu (veřejný orgán, nezisková organizace, status malého nebo středního podniku atd.) a údajů o oddělení.
• Rozpočet: Přehled požadované výše grantu pro každého příjemce.
• Další otázky: Tato část může obsahovat podrobnosti o místech realizace projektu a konkrétní výpočty související s cíli projektu, jako je zamezení emisí skleníkových plynů (GHG) (absolutní a relativní) a nákladová efektivita.
• Prohlášení: Žadatelé musí učinit několik prohlášení, kterými potvrdí:
  • Souhlas všech účastníků.
  • Správnost a úplnost informací.
  • Splnění kritérií způsobilosti, absence důvodů pro vyloučení a finanční/provozní způsobilost.
  • Potvrzení komunikace prostřednictvím Portálu a souhlas s jeho Obchodními podmínkami a Prohlášením o ochraně osobních údajů.
  • U jednorázových grantů potvrzení, že rozpočet odráží obvyklé postupy nákladového účetnictví a vylučuje nezpůsobilé náklady.
  • Pochopení toho, že nepravdivá prohlášení mohou vést k administrativním sankcím.
  • Koordinátor je zodpovědný za své informace a každý žadatel za své vlastní. Čestné prohlášení bude vyžadováno, pokud bude návrh financován.

 

Systém zahrnuje ověřovací kontroly, které zobrazují chyby (které blokují odeslání) nebo varování (která odeslání neblokují, ale indikují chybějící/nesprávné hodnoty).

Část B: Technický popis – Základní komponenty

Část B vyžaduje podrobný slovní popis a musí dodržovat specifická pravidla formátování (např. limit stránek, velikost písma, okraje). Překročení limitu stránek (obvykle 70 stránek, pokud není uvedeno jinak) bude mít za následek, že nadbytečné stránky nebudou brány v úvahu. Hypertextové odkazy by se neměly používat pro důležité informace.

Klíčové oddíly v části B zahrnují:

1. Projekt a žadatelé (Sekce 0): Poskytuje pozadí, zdůvodnění, cíle, představuje členy konsorcia a nastiňuje technické charakteristiky projektu (umístění, technologie, vstupy, výstupy). Dále podrobně popisuje rozsah technologie, konstrukci, provoz, plány údržby, bezpečnost, spolehlivost a technický výkon. U výzev týkajících se baterií jsou vyžadovány specifické podrobnosti o chemickém složení a výkonu.
2. Stupeň inovace (oddíl 1): Popisuje inovaci projektu ve srovnání se současným komerčním a technologickým stavem se zaměřením na evropskou nebo relevantní globální úroveň. Musí vysvětlit, jak projekt jde nad rámec postupných inovací, s odkazem na data z přílohy studie proveditelnosti a s podrobným popisem očekávaného zvýšení úrovně připravenosti a překážek, které je třeba překonat.
3. Potenciál zamezení emisí skleníkových plynů (oddíl 2): Vyžaduje výpočet absolutního i relativního potenciálu zamezení emisí skleníkových plynů během 10 let po provozu s použitím oficiální metodiky a šablony kalkulačky. Předpoklady pro referenční a projektové scénáře musí být vysvětleny. Výsledky musí být v souladu s částí C a výpočtem nákladové efektivity. U projektů v rámci systému EU ETS musí být emise pod příslušnou referenční hodnotou. Projekty využívající biomasu musí splňovat požadavky udržitelnosti. U projektů baterií tato část zahrnuje uhlíkovou stopu výroby, ačkoli je posuzována také samostatně.
4. Snížení uhlíkové stopy výroby (oddíl 3, neuvedeno pro výzvu NZT): Podobně jako u předcházení emisím skleníkových plynů je nutné posouzení a výpočet s použitím specifikované metodiky a šablony s podrobným popisem předpokladů.
5. Zralost projektu (oddíl 4): Posuzuje připravenost projektu z hlediska technického, finančního a provozního.
   • Technická vyspělost: Důkazy o technologické připravenosti, technické proveditelnosti, posouzení rizik a jejich zmírňování, podložené povinnou přílohou studie proveditelnosti a případně zprávami o due diligence.
   • Finanční zralost: Zaměřuje se na robustnost obchodního plánu, strukturu financování a závazky investora. Vyžaduje přílohy, jako je podrobný rozpočet/kalkulačka příslušných nákladů, obchodní plán, finanční model a případně prohlášení akcionářů a podpůrné dokumenty. Jsou vyžadovány shrnutí obchodního návrhu, projekce peněžních toků, ziskovost (před/po udělení grantu), analýza citlivosti, finanční plán a závazky investora.
   • Provozní zralost: Předkládá komplexní a realistický implementační plán. Podrobnosti zahrnují časový harmonogram implementace (vyžadován Ganttův diagram), klíčové milníky (finanční uzavření, uvedení do provozu), strategii povolování, provozní strategii (údržba, kapacity), tým projektového řízení (kvalifikace, dovednosti) a organizaci projektu (struktura, řízení, procesy kvality/bezpečnosti). Vyžadují se také informace o duševním vlastnictví, povoleních, přijetí ze strany veřejnosti a dopadech na životní prostředí. Očekává se schéma projektu ilustrující vztahy se zúčastněnými stranami.
   • Řízení rizik: Podrobně popisuje kritická rizika a strategii jejich řízení s odkazem na obchodní plán a studii proveditelnosti.
6. Replikovatelnost (oddíl 5): Popisuje potenciál projektu pro širší uplatnění. To zahrnuje řešení omezených zdrojů (např. kritické suroviny, biomasa) prostřednictvím efektivity nebo oběhového hospodářství, potenciál pro pozitivní dopady na životní prostředí nad rámec snižování emisí skleníkových plynů (např. biodiverzita, snižování znečištění) a potenciál pro nasazení na jiných místech nebo v celém hospodářství. Je nutná kvantifikace očekávaného zamezení emisí z replikace. Zahrnuje také přínos k vedoucímu postavení a konkurenceschopnosti Evropy v průmyslu. Zde jsou nastíněny plány pro sdílení znalostí, komunikaci, šíření a zajištění viditelnosti financování EU.
7. Zabezpečení dodávek a boj proti závislosti (oddíl 6, neuvedeno pro výzvu NZT): Vysvětluje příspěvek projektu k zabezpečení dodavatelských řetězců a snižování závislostí dle dokumentu výzvy.
8. Nákladová efektivita (oddíl 7): Vyžaduje výpočet poměru nákladové efektivity (celková požadovaná dotace + další veřejná podpora / absolutní eliminace emisí skleníkových plynů za 10 let). To zahrnuje předložení podrobných relevantních výpočtů nákladů s použitím poskytnuté šablony souboru s finančními informacemi a vysvětlení použité metodiky (např. standardní nebo referenční zařízení). Maximální výše dotace nesmí překročit 60% relevantních nákladů.
9. Bonusové body (oddíl 8, neuvedeno pro volání BATERIE): Zabývá se veškerými příslušnými bonusovými body uvedenými v dokumentu o výzvě, které vyžadují doložení.
10. Pracovní plán, pracovní balíčky, aktivity, milníky, výstupy a časový harmonogram (oddíl 9): Poskytuje podrobný rozpis realizačního plánu projektu.
    • Přehled pracovního plánu: Seznam nebo graf všech pracovních balíčků (WP) s dobami trvání, cíli a milníky.
    • Pracovní balíčky: Podrobný popis každého pracovního plánu (WP). Pracovní plány (WP) jsou hlavní pododdíly s cíli, aktivitami, milníky a výstupy. Povinné sekvenční pracovní plány zahrnují: Do finanční uzávěrky (WP1), Mezi finanční uzávěrkou a uvedením do provozu (WP2) a roční pracovní plány pro provozní/reportovací fázi (roky 1–3 nebo 1–X v závislosti na výzvě). Další pracovní plány lze vytvořit jejich dalším rozdělením.
    • Aktivity: Konkrétní úkoly v rámci každého WP, prokazující zapojení účastníků (koordinátor, příjemce atd.). WP1 by měl podrobně popsat dokumenty potřebné pro finanční uzavření.
    • Milníky a výstupy: Milníky jsou klíčovými kontrolními body. Mezi povinné milníky, které spouštějí platby, patří finanční uzávěrka (konec WP1), uvedení do provozu (konec WP2) a roční podávání zpráv o emisích skleníkových plynů (konec provozních WP). Pro dosažení milníků jsou vyžadovány ověřovací prostředky. Výstupy jsou výstupy projektu předložené k prokázání pokroku s definovanými termíny splatnosti a úrovněmi šíření (veřejné, citlivé, utajované EU). Konkrétní povinné výstupy jsou uvedeny v dokumentu výzvy.
    • Rozpočet a načasování: Odkazuje na podrobný rozpočet/kalkulačku příslušných nákladů a vyžaduje přiložený harmonogram/Ganttův diagram.
11. Jiné (oddíl 10): Obvykle obsahuje části o etice a bezpečnosti, které jsou v šabloně často označeny jako „Nevztahuje se“.
12. Prohlášení (oddíl 11): Zahrnuje potvrzení týkající se patentů, zákazu dvojího financování (potvrzení, že žádné jiné granty EU nepokrývají stejné náklady), souhlas s potenciálním posouzením pomoci při rozvoji projektů (PDA) ze strany EIB, dohodu o zvážení pro národní programy financování (návrh na sdílení s národními orgány) a souhlas se sdílením základních informací o projektu s členskými státy.

Podání a přílohy

• Žádost musí být připravena konsorciem a podána online prostřednictvím portálu zástupcem před uzávěrkou.
• Povinné přílohy zahrnují podrobnou rozpočtovou tabulku/kalkulačku příslušných nákladů (soubor s finančními informacemi) a harmonogram/Ganttův diagram. Další přílohy, jako je studie proveditelnosti, obchodní plán a finanční model, jsou vyžadovány jako součást oddílů Části B.

Tento podrobný rozpis poskytuje komplexní přehled požadavků a struktury formuláře žádosti o inovační fond EU na základě poskytnutého vzorového dokumentu. Žadatelé by se měli vždy podívat na konkrétní dokumentaci k výzvě a na aktuální formuláře na portálu pro financování a nabídková řízení, kde naleznou nejpřesnější a nejaktuálnější informace.

Vytvoření komplexního podnikatelského plánu pro žádosti o inovační fondy

Poskytnutý dokument popisuje šablonu podrobného podnikatelského plánu, který je určen k podání jako součást žádosti do Inovačního fondu. Použití této konkrétní šablony je sice doporučené, ale není povinné, ale žadatelé musí zajistit, aby poskytli srovnatelnou úroveň podrobností a informací pro důkladné posouzení. Pokud se některá část považuje za nepoužitelnou, měla by být označena a odůvodněna.

Tento podnikatelský plán slouží jako klíčový nástroj pro posouzení životaschopnosti, finanční stability a celkového potenciálu navrhovaného projektu, který usiluje o financování. Vyžaduje hluboký pohled na různé aspekty projektu, od jeho základní koncepce až po strategie řízení rizik.

1. Identifikace projektu

Plán začíná základní identifikací projektu, která vyžaduje jasné uvedení celého názvu projektu a jeho zkratky.

2. Obchodní návrh

Tato klíčová část vyžaduje jasné vyjádření obchodního případu projektu:

• Produkt nebo obchodní koncept: Popište základní obchodní model, jedinečnou hodnotovou nabídku projektu ve srovnání se stávajícími řešeními a jeho soulad s celkovou strategií společnosti.
• Cílový trh a tržní potenciál: Poskytněte přehled obecného trhu a specifického tržního potenciálu, na který je projekt zaměřen. To zahrnuje nastínění relevantního regulačního prostředí a vysvětlení, jak projekt řeší mezery na trhu, generuje novou poptávku nebo trhy, rozšiřuje stávající nebo přidává hodnotu stávajícím produktům/službám.
• Strategie komercializace a tržní nárůst: Podrobně popište očekávanou poptávku po navrhovaných produktech nebo službách, identifikujte klíčové segmenty zákazníků a diskutujte o všech potenciálních překážkách vstupu na trh.
• Konkurenční prostředí: Stručně popište hlavní konkurenty a alternativní řešení, která jsou v současné době na trhu.

3. Finanční předpoklady

V této části jsou klíčové transparentnost a odůvodnění. Žadatelé musí vysvětlit předpoklady, na kterých stojí jejich finanční prognózy:

• Zhroucení: Podrobně uveďte očekávané příjmy, kapitálové výdaje (CAPEX) a provozní výdaje (OPEX), jak jsou použity v přiloženém souboru s finančními informacemi a v podrobném finančním modelu žadatele. Projekce musí zahrnovat celou dobu trvání projektu.
• Nepředvídané události: Uveďte podrobné zdůvodnění veškerých nepředvídaných událostí uplatněných v odhadech kapitálových a provozních nákladů.
• Podkladová data: Vysvětlete předpoklady týkající se objemů a cen týkajících se odběratelů, dodavatelů a zhotovitelů. Důležité je uvést přesné odkazy na podpůrné dokumenty (jako jsou studie proveditelnosti nebo smluvní podmínky), které tyto předpoklady dokládají. Je vyžadována přehledová tabulka shrnující hlavní parametry (hodnota, jednotka, odůvodnění, referenční číslo dokumentu).

4. Protistrany projektu a smluvní strategie

Pochopení ekosystému projektu je zásadní:

• Schéma projektu: Uveďte schéma znázorňující vztahy mezi všemi stranami projektu (sponzoři, akcionáři, věřiteli, odběrateli, dodavateli, zhotoviteli, poradci, pojišťovnami atd.) a samotným projektem. Pokud je použita společnost pro zvláštní účel (SPV), měla by být specifikována. Měly by být nastíněny právní a smluvní vztahy.
• Popis protistran projektu: Popište každou protistranu, její roli, přínos a její technické, finanční a obchodní postavení (včetně historie, klíčových finančních ukazatelů a úvěrového hodnocení, pokud jsou k dispozici).
• Robustnost a strategie pro zajištění smluv: Podrobně popište hlavní podmínky indikativních nebo zajištěných smluv o dodávkách, výstavbě a odběru. Vysvětlete strategii a současný stav zajištění všech klíčových obchodních smluv nezbytných pro provozní fázi.

5. Podrobné projekce cash flow a ziskovosti projektu

Tato část se zaměřuje na finanční výkonnost projektu:

• Projekce peněžních toků: Popište projekce peněžních toků projektu, jak jsou uvedeny ve výstupních listech souboru s finančními informacemi.
• Očekávaná ziskovost projektu: Vysvětlete životaschopnost projektu pomocí výpočtů čisté současné hodnoty (NPV) a vnitřní míry návratnosti (IRR), a to jak před, tak i po požadované podpoře z Inovačního fondu, odhadované po celou dobu trvání projektu. Zdůvodněte použité vážené průměrné náklady na kapitál (WACC) a dosažitelnost předpokládaného poměru dluhu k vlastnímu kapitálu.

6. Analýza citlivosti

Žadatelé musí posoudit, jak je ziskovost projektu (čistá současná hodnota nebo vnitřní míra návratnosti) ovlivněna klíčovými identifikovanými riziky, a prokázat pochopení potenciálních finančních zranitelností.

7. Finanční plán

Je nutná jasná představa o tom, jak bude projekt financován:

• Zdroje financování a jejich využití: Popište zdroje financování projektu (vlastní kapitál, dluh, veřejné dotace) a jejich zamýšlené využití a zajistěte jejich sladění se souhrnným grafem ve finančním informačním souboru. Uveďte typ, částku a poskytovatele pro každý zdroj financování.
• Struktura financování: Vysvětlete plán vkládání vlastního kapitálu, podrobnosti o jakémkoli dluhovém financování (na úrovni společnosti nebo projektu, úroveň regresu) a zdůvodněte očekávané dluhové podmínky na základě rizik projektu a peněžních toků. Pokud je to možné, poskytněte podpůrné dopisy od finančních subjektů.
• Přidělení grantu z Inovačního fondu: Vysvětlete, jak je rozdělení jednorázové částky požadovaného grantu úměrné aktivitám, pracovním balíčkům a milníkům projektu.

8. Závazek investorů a financovatelů projektu

Prokázání robustního finančního zázemí je nezbytné:

• Popis financujících stran: Popište každého poskytovatele financování, výši jeho příspěvku a finanční situaci akcionářů projektu (s odkazem na předložené finanční výkazy).
• Podmínky podpory a strategie pro zajištění financování: Podrobně popište stav zajištění všech zdrojů financování. Popište podmínky podpory od každého poskytovatele finančních prostředků a vlastnickou strukturu. Uveďte podpůrné dokumenty (memoranda o porozumění, listy o záměrech, závazná dopisy) potvrzující důvěryhodnost a závazek poskytovatelů finančních prostředků. U projektů s nižší ziskovostí nebo vyšším rizikem jsou zásadní důvěryhodné důkazy o podpoře akcionářů v průběhu celého životního cyklu projektu, včetně pokrytí potenciálních nedostatků.
• Harmonogram finančního uzavření: Zdůvodněte plánované datum finanční uzávěrky, uveďte dosažené milníky a zbývající úkoly a prokažte schopnost dodržet termíny stanovené ve výzvě.

9. Analýza a řízení rizik

Důkladné posouzení rizik je povinné:

• Obchodní rizika: Identifikujte a popište hlavní rizika související s podnikatelským plánem, která by mohla ovlivnit životaschopnost, a to s použitím poskytnutého tabulkového formátu (číslo rizika, typ, popis, pravděpodobnost, dopad, vlastnictví, zmírňující opatření).
• Finanční rizika: Obdobně identifikujte a popište hlavní rizika související s finančním plánem pomocí tabulky a uveďte také veškeré rezervní zdroje financování.
• Tepelná mapa rizik: Zahrňte vizuální mapu rizik shrnující pravděpodobnost a dopad hlavních identifikovaných rizik.

Závěrem lze říci, že šablona podnikatelského plánu pro Inovační fond vyžaduje komplexní, dobře zdokumentovaný a realistický popis obchodního případu, finanční struktury a rizikové krajiny projektu. Pro úspěšnou žádost je zásadní podrobné zpracovávání každé části.